Činnost 1993


     Zpráva o činnosti výboru ÚF v roce 1993.

 

 

 

Zpráva o činnosti výboru od minulého shromáždění

 

 

 

Vážené shromáždění zástupců členů Dobrovolné sbírky – Úmrtního fondu, při úmrtí zaměstnanců a důchodců Dopravního podniku hl.m. prahy

 

Paní a pánové

Členové Dobrovolné sbírky

Zastupující

Z poloviny aktivní zaměstnance DP hl.m. prahy

Z druhé poloviny bývalé zaměstnance DP hl.m. Prahy

 

Je mě potěšením, že Vás mohu oslovit, že Vás mohu pozdravit, nejen proto, že mezi Váni poznávám řadu známých tváří, mě dávno milých, ale zejména proto, že jste přijali naše pozvání a že jste přišli v tak nečekaně zhoršeném počasí. Tu malou účast přičítáme sněhové kalamitě, klouzající sněhové břečce a kalamitní povrchové dopravě.

 

Chci svoji zprávou o činnosti výboru přednést trochu netradičně. Zpráva – to zní příliš oficielně, já Vám budu raději a naší práci vypravovat.

 

Na začátku chci vysvětlit, proč stojím před Vámi právě já a na konci svého povídání Vám prozradím proč jste tady právě Vy.

 

Za dva dny tj. 24.  listopadu to bude rok co bylo svoláno předešlé shromáždění zástupců členů Dobrovolné sbírky.

 

Byl jsem na něj pozván, nejen proto, že jsem členem Úmrtního fondu od roku 1945, ale proto, že jsem členem výboru Klubu důchodců generálního ředitelství, kterému Závodní výbor GŘ předal dvě delegačenky a tak jsme sem s Pepou Kunstem přišli.

 

Šel jsem se zájmem, protože od mého nástupu k bývalým Elektrickým podnikům v roce 1945 jsem pracoval nejprve v Pensijním fondu ED hl.m. Prahy, takže jsem o tehdejších podnikových fondech dost pamatoval, ať už to byl zmíněný fond penzijní nebo fond Melzrův, Hlaváčkův ale i úmrtní fond.

 

Věděl jsem o nichž daleko dříve už jako malý kluk, a to z vypravování mého tatínka, který byl řidičem a průvodčím elektrických drah ve vozovně Střešovice. Tenkrát o tom všichni zaměstnanci rádi vypravovali, protože byli na svého zaměstnavatele a na jeho fondy hrdi. Vždyť tenkrát před druhou světovou válkou se vyplácela z úmrtního fondu podpora pozůstalým – a teď se prosím podržte – ve výši 7.000,- Kč. Samozřejmě, díky tomu, že všichni zaměstnanci byli automaticky členy úmrtního fondu. Dnešní částka je tedy pouhým zlomkem toho co bývalo. Minulých 40 let fondy pořádně zdevastovalo. Jejich prostředky a byly to značné , stamilionové částky byly zkonfiskovány. Úmrtní fond jediný přežil, ale skomíral, jeho členská základna klesala uměle vytvářeným nezájmem, jak vedoucími, tak odborovými složkami ale zejména neinformovaností zaměstnanců.

 

Na minulém shromáždění, tedy před rokem se mluvilo i o jeho zrušení. Bylo však konstatováno, že to není možné z toho důvodu, že nelze stanovit klíč jak zbylé peníze mezi členy rozdělit. Kdyby se měly současné prostředky rozdělit mezi současné členy, vyšlo by v průměru asi 150,-Kč na jednoho. Ale stanovit klíč, jak je rozdělit podle let členství nejde, protože chybějí dřívější záznamy o placení příspěvků.

 

Navíc bylo na minulém shromáždění konstatováno, že jeho administrativní a evidenční činnost je také před zhroucením.

 

Předchozí výbor se v poslední době nescházel, o ničem tedy nerozhodoval, nic neřídil, předseda pan Jaszenko z funkce odešel. Jedině díky závodnímu výboru DP ED a jeho zaměstnankyni, která měla administrativu sbírky sama na starosti 10 let, paní Evě Zdeňkové, se vyřizovaly nejnutnější věci, zejména výplaty podpor. Došlo to tak daleko, že před rokem svolané shromáždění řídil a informoval předseda závodního výboru pan Jindřich Vytouš. Hlavním bodem jednání byl návrh na doplnění stanov. Proto byl také přítomen podnikový právník pan  JUDr. Plachý. Stanovy měly být doplněny o ustanovení, že výplata podpory bude pozůstalým po členech – důchodcích vyplacena pouze proti předložení ústřižků složenek, že zemřelý do sbírky řádně platil, kdo by ústřižky neměl nedostal by nic.

 

Dovolte, abych vypravování o minulém  shromáždění přerušil a vysvětlil jak byla vedena evidence od založení Úmrtního fondu.

 

Promiňte, že někdy říkám sbírka a jindy úmrtní fond, ne nepletu se, ale rozlišuji to  období, o kterém právě mluvím.

 

Od založení to byl Úmrtní fond, v některých historických záznamech též Pohřební fond. Protože v éře komunismu byly u nás fondy zrušeny, tak se přejmenoval na Dobrovolnou sbírku, tak vlastně přetrval a tak se jmenuje dodnes. Doufáme že právě dodnes.

 

Tedy evidenci platících členů, aktivních zaměstnanců se v kanceláři sbírky nevede. Příspěvky jsou placeny srážkou ze mzdy a evidence je tedy vedena v příslušných mzdových účtárnách. Evidence členů důchodců je vedena v kartotéce kde na malých kartičkách jsou zapsáni důchodci podle abecedy, jejich adresy a záznam o placení příspěvků. Příspěvky platí poštovní složenkou. Tento záznam však není veden od roku 1992. Důvodem je skutečnost, že Česká spořitelna nepřikládá k výpisům o příjmech ústřižky složenek, protože zpracovává výpisy centrálně na počítači a ústřižek zůstane někde na centrále a na výpise se objeví jméno a vložená částka.

 

Teď zpátky k minulému shromáždění. Důvodem pro změnu stanov bylo tvrzení, že zejména u stejných jmen důchodců není možné identifikovat o kterého, třeba Černého Josefa se jedná, když na výpise není jeho adresa a spořitelna ústřižky složenek nedává. Tak se záznamy o zaplacení příspěvků v kartotéce neprováděli ani u Černých Josefů ani u jiných i když to bylo jediné jméno.

 

Vidím, že i vás tato omluva, lépe řečeno výmluva udivuje a zlobí.

 

Mne stejně tak nazlobila v loni. Proto jsem přednesl námitku proti změně stanov a zdůvodnil jsem  ji tím, že je potřeba zařídit aby důchodci psali na složenku do kolonky variabilní symbol svoje rodné číslo, zařídit ve spořitelně, aby rodná čísla uvedlo ve výpisu účtu a potom není třeba znát ani adresu a ví se o koho jde. Samozřejmě musí se kartotéční lístky doplnit o rodná čísla. Po delší diskusi se mnou shromáždění zástupců souhlasili. Pochopili totiž, že navrhovaná změna stanov bude mít za následek naprostou ztrátu přehledu o členství, hospodaření, veškerou evidenci a přinesla by nesmírné problémy některým pozůstalým, kteří by nenašli po dědovi složenky. Proto jsem to považoval za nepřijatelné a neslušné vůči starým dědům a babičkám a taky proto, že moje generace má smysl pro pořádek.

 

Pak bylo od návrhu změny stanov ustoupeno, pan JUDr. Plachý odešel, ale já jsem si v následných volbách nového výboru vysloužil zvolení za člena výboru. Předsedou výboru byl na můj návrh zvolen pan Jiří Štekl, důchodce DP ED. Věděl jsem, že jsem si pěkně nadrobil, že musím předsedovi pomoct, proto jsem na první schůzi výboru připravil plán, harmonogram a organizaci činnosti výboru, která by měla zabezpečit administraci, evidenci a pokud možno zlepšit ekonomiku a solventnost Sbírky. Překvapením pro členy výboru i revizní komise na první schůzi bylo, že předseda p. Štekl byl s infarktem odvezen do nemocnice. Protože jsem přednesl připravený program činnosti výboru, vysloužil jsem si zvolení předsednictví – a proto dnes stojím před Vámi abych Vám složil účty za celý výbor.

 

Předsevzali jsme si , tedy nový výbor a revizní komise:

 

1)      zjistit ekonomický stav Sbírky, tzn. stav hotovosti, roční příjmy, roční vydání, počet členů

 

2)      renovovat kartotéku členů – důchodců, vč. rodných čísel

 

3)      projednat s českou spořitelnou uvádění variabilního symbolu (rodných čísel) na výpisech účtů

 

4)      zaslat informační leták členům – důchodcům zejména o rodných číslech

 

5)      dát aktivním zaměstnancům náborový leták

 

6)      získat sponzory na úhradu administrativních nákladů činnosti Sbírky

 

7)      Vyrovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Sbírky

 

Co jsme zjistili a co jsme postupně realizovali:

 

Začali jsme evidencí kartotéky, ve které nebyly záznamy o platbách za rok 1992 a my tam chtěli navíc napsat i rodná čísla.

Já vím, že to byla práce navíc proti předchozím letům ale bylo to přece nutné. Potřebovali jsme ta rodná čísla zjistit. Proto jsme spolu se složenkou rozeslali důchodcům dopis ve kterém jsme je informovali o shromáždění ale zejména požadovali na složenku napsat rodné číslo jako variabilní symbol. Vy zástupce důchodců to znáte (viz příloha).

Nevím jak to důchodci splnili, ale spořitelna uvedla rodná čísla na výpisech asi u 50% plátců. Bylo třeba dál jednat se spořitelnou, zejména o platbách sporožirem nebo složených ve spořitelně v hotovosti.

 

Ale hlavně se nám nepodařilo přimět pracoviště Dobrovolné sbírky uvést nápravu do kartotéky. Snad to bylo dobře, říká se něco zlé pro něco dobré, přimělo nás to hledat jinou cestu. Byli jsme však vedeni snahou co nejmenší nákladovost. Nemohli jsme peníze určené na podpory promrhat za administrativu. Lákala nás automatizovaná komplexnost. Zkrátka počítač. Nechali jsme si vypracovat rozpočet, ale všechno bylo pro sbírku drahé. Pak jsme to zkusili jinak. Vždyť v době před 45 lety administrativu a evidenci Úmrtného fondu zpracovával podnik. Nastala delší ale úspěšná cesta. Od řadových pracovníků přes vedoucí oddělení, vedoucí odborů, odborného  ředitele až po ředitele generálního. Cesta plná pochopení a snahy pomoci. Celá naše snaha o Úmrtní fond byla projednána na poradě vedení Dopravního podniku, byli o ní informování všichni ředitelé .

Zhruba před dvěma měsíci byla podepsána dohoda mezi výborem Sbírky a Dopravním podnikem, že podnik přejímá veškerou agendu, týkající se Dobrovolné sbírky do své pracovní náplně.

Dnes už je na počítači vedena evidence důchodců, samozřejmě je ještě nutné vychytat mouchy, nejsou tam všechna rodná čísla, ale profesionální zájem a snaha zpracovatelů  všechno dokáže.

V nejbližších  dnech převezme počítač  veškerou ekonomickou agendu, účetní evidenci na které byl vypracován speciální  projekt.

Ale to vše díky panu Emilu Buštovi a jeho spolupracovnicím  v péči o pracující  paní Haně Rambouskové a, Marii Sedláčkové a Anně Kiliánové. Samozřejmě, že dík  patří i pracovníkům výpočetní techniky paní Evě Antonové a Ing. Leoši Kieferovi.

 

Další neméně náročnou etapou byla hospodářská situace Sbírky.

Revizní komise zjistila že za poslední čtyři roky, tj. od 1.1.1989 do 31.12.1992

 

Klesla peněžní hotovost o ……………………………………………….……….    300 tis. Kč

Příjmy, tj. příspěvky členů činily v ročním průměru……………………………..    280 tis. Kč

Výdaje (podpory) průměr 165 úmrtí…………………………………...…………    335 tis. Kč

             (náklady spojené s administrativou ………………..……………..……….    21 tis. Kč

Schodek v ročním průměru…………………………………………………………    76 tis  Kč

 

Hotovost k 31.12.1992 ve výši 620 tis. Kč byla uložena bezúročně na běžném účtu u České spořitelny v Praze 7.

 

Jediná cesta jak zlepšit hospodářskou situaci Sbírky byla:

-         Odbourat administrativní náklady, jejich hlavní položkou byly mzdy za administrativní a evidenční činnost, režijní náklady jako poštovné, tisk složenek a letáků, pronájem sálu pro shromáždění zástupců aj.To lze odbourat vyhledáváním vhodných sponzorů, což se nám zatím daří.

-         Zvýšit členskou základnu

-         Získat jiné příjmy.

 

Využili jsme změny ekonomických podmínek v naší zemi a i když nám to satanovy zatím neumožňovaly zakoupili jsme z hotovosti za 400 tis,Kč depozitní certifikáty banky Bohemia s 18-ti měsíční dobou splatnosti což nám vynese ročně 15% úrok a za 110 tis. Kč depozitní certifikáty Československé obchodní banky na 12 měsíců což vynese za000000 roční úrok 13,75 %.

 

Tato peněžní transakce umožní:

Úrokový výnos v roce

 

1993

Za rok

Za 18 měsíců

Banka Bohemia od  5.5.21993

35 tis Kč

60 tis. Kč

90 tis. Kč

Čs.obchodní banka od 5.5.1993

8,7 tis Kč

15,2 tis.Kč

22,7 tis. Kč

celkem

43,7 tis. Kč

75,2 tis. Kč

112,7 tis. Kč

daň

35 tis. Kč.

65 tis, Kč

98 tis. Kč

 

Certifikáty jsou uloženy v tresoru Československé obchodním banky.

 

Tím se nám podařilo pokrýt průměrný roční schodek, jednak tím, že odpadly náklady spojené s administrativou a jednak výnosem z certifikátů.

Je škoda, že na to nepřišli naši předchůdci mohli jsme mít hotovost větší o čtvrt milionu Kč.  Další cesta je ve zvyšování příjmů a to znamená zvýšit členskou základnu. O to jsme se v minulém měsíci pokusili. Všichni aktivní zaměstnanci dostali při výplatě náborový leták, jehož obsah všichni znáte. Aktivní ho dostali a Vám důchodcům jsme ho poslali spolu s pozvánkou pro informace.

Zatím nemáme konkrétní výsledky této akce, jen kusé informace.

Celou náborovou akci jsme popularizovali v informačním bulletinu MHD (nástupce Pražského dopraváka) a na mzdových páskách všech zaměstnanců.

 

Když jsme si troufli z rozhodnutí celého výboru nakoupit certifikáty, tedy použít prostředky Sbírky k spekulacím, musel jsme k tomu dát požehnání tzn. změnit stanovy. Díky nevšední ochotě je spolu s námi připravila paní JUdr. Ivana Hanušová. Její znění bylo postupně konzultováno se členy výboru a revizní komise, upravováno až do podoby, která byla předložena ministerstvu vnitra k registraci. Dne 22. června 1993 došlo k jejich registraci. Při tom jsme zjistili, že Dobrovolná sbírka nebyla vůbec registrována, čili právně neexistovala. Po registraci, kterou byl Sbírce také vrácen původní takřka historický název Úmrtní fond, bylo Úmrtnímu fondu přiděleno identifikační číslo organizace (IČO). Poplatek za jeho vydání byl 200,- Kč a to byl také jediný výdaj na který jsme nehledali sponzora. Byl zaplacen z prostředků fondu.

 

Na všechny ostatní náklady jsme vždy našli ochotného sponzora. Ono se to nezdá, ale jenom rozeslání složenek důchodcům stojí 10 tis Kč.

 

O stanovách bude ještě dnes jednáno v samostatném bodě programu dnešního shromáždění.

 

Jsem rád, že jste pozorně vyslechli moje vyprávění o činnosti výboru, je to však I. Etapa naší práce, která je završena tímto dnešním shromážděním. Záleží to na Vás. Očekáváme od Vás schválení naší činnosti, schválení nových stanov, doplnění výboru a revizní komise.

 

Potom nás čeká II. Etapa:

-         Vytištění nových stanov (cena za kus 1,10 Kč). Máme vytipovány sponzory, kteří je zaplatí a doufáme, že ještě zbude na výdaje II. Etapy. Ve stanovách bude reklama pohřebního ústavu, kamenické firmy, snad i půjčovny smutečních oděvů, které v pozůstalých najdou potencionální zákazníky. A pro pozůstalé budou radou, kam se v té smutné chvíli obrátit.

-         Rozeslání vytištěných stanov

-         Změna názvu fondu (razítka, dopisní papíry, jednání se spořitelnou)

-         Změna podpisového práva

 

II. etapu chceme dokončit v únoru příštího roku.

 

A na konec Vám musím prozradit jak jste sem byli pozváni právě Vy.

Na minulém shromáždění byli zástupci pozváni prostřednictvím závodních výborů. Ty dostaly určitý počet bianko pozvánek aby je rozdaly. Stalo se, že jich více jako polovina nepřišla, buď nechtěli nebo je závodní výbor nerozdal. My jsme přemýšleli jak to udělat lépe. Pozvali jsme tedy konkrétní členy, s pozvánkou zaslanou na konkrétní adresu. Stanovili jsme podle kapacity sálu 5% zástupců z počtu členů v jednotlivých podnicích. Celkem  100 členů z řad aktivních zaměstnanců a 100 členů – důchodců.

Zástupce členů důchodců vybral počítač. Je to každý dvacátý v abecedě, trochu tomu bylo pomoženo v tom případě, že ten dvacátý bydlí mimo Prahu, nebo že by byl tuze starý. Aktivní zaměstnanci vybraly pracovníci mzdových účtáren, které jsme o to požádali, protože ty vědí kdo je členem a platí příspěvky.

 

Děkuji Vám všem za pozornost a dovolte, abych znovu poděkoval všem kteří nám ochotně pomáhali, děkujeme i za sebemenší pomoc, radu a pochopení.

 

Zvlášť děkujeme Závodnímu výboru DP ED jmenovitě jeho předsedovi panu Jindřichu Vytoušovi a paní Evě Zdeňkové za jejich mnohaletou práci kterou pro Úmrtní fond vykonali

 

Děkuji Vám

Adolf Lebeda

 

 

 

    « Zpět